STARÝ ZÁMEK CHUDENICE, MUZEUM J. DOBROVSKĚHO CHUDNICE : O PYTLÁCÍCH

V rozsáhlých bělejšovských lesích bylo odjakživa zvěře dost a proto pytláci zdaleka sem přicházeli, hlavně však z Přešticka. A byli dobře organisováni! Znali se všihni a pomáhali si navzájem. Lesníky, hajné a jejich pomocný personál přímo nenáviděli, a běda hajnému, který by se byl za nimi pustil a je pronásledoval – byl synem smrti! Hajní se jich býli a raději se jim vyhnuli, protože věděli, že žádný pytlák nejde sám, a že pytlácká tlupa pomáhá jiné, jeli "v práci" vyrušena.

Na Bělejšově bydlel lesník, který se pytláků nebál, znal jejich spády, pronásledoval je a často po nich i střelil. Když jednoho večera odešel ze svého bytu zase jako obvykle do lesa na obhlídku, byl pojednou obstoupen neznámými muži, kteří mu vzali pušku i náboje, svlékli ho a zvavedli k velikému mraveništi. Tu mu nejstarší z pytláků vyjmenoval všechny jeho protipytlácké činy a stanovil rozudek. Rozsudek byl ihned vykonán. Přivázali ho za nohy ke dvěma stromům hlavou dolů tak, že hlava vězela přímo v mraveništi. Tu visel ubohý lesník celou noc. Před svítáním zaslechla manželka lesníkova mírné zaťukání na okno. Rychle vstala z postele, ale když se přiblížila k oknu, nebylo tu již nikoho. Pod oknem na zemi však leželo malé bílé psaníčko, které když přečetla, hrůzou vypadlo jí z ruky. Neznámí pytláci oznamovali jí vykonání pomsty a místo, kde visel nešťastný lesník. Když lesníka našli, byl již polomrtvý, s očima od mravenců vyštípanýma a jen těžce a úryvkovitě, nerad vyprávěl o tom, co a jak se mu v lese přihodilo. Byl potom pensionován, ale brzo nato smrt vysvobodilo ho z trapného života.

Podobná, ale ne tak tragická příhoda se stala jednomu hajnému z Bělejšova. Ten na hřebeni Ryčeje v bělejšovském lese zastihl skupinu pytláků, kladoucích oka. Bylo jich osm. Nešli se z překvapení vzpamatoval, pytláci ho obstoupili a zneškodnili. Ustrašený hajný musel jim slíbiti, že je už nikdy nebude pronásledovati, že jména jejich neprozradí a že slib splní; za to musel s nimi vykouřiti "dýmku míru" tím způsobem, že musel všem dáti ze svého plného pytlíku tabáku do jejich dýmek. Že to hajný velmi uchotně učinil, je viděti na plechovém obrázku visícím na stromě, kde se dosud říká "U osmi pytláků". Byla to celkem veselá pytláká příhoda, která tu na často obnovovaném obrázku je znázorněna pro pytláckou památku na Chudenicku.

Řada podobných pověstí o řádění pytláků na Chudenicku se váže k různým lesním zákoutím na Bělejšově, na Bělči i Doubravě, Kouřimi i v samotném Žďáru, ale pytláci z chudenickcých lesů již úplně vymizeli, zvěř pomalu také, proto stačí jen tato zmínka.