Starý zámek Chudenice
U Černínského zámku 1
33901 Chudenice
tel. | 376 398 100 724 007 576 |
Vážení návštěvníci
V době od 29. 10. 2024 do 1. 4. 2025 máme na Starém černínském zámku - Muzeu Josefa Dobrovského v Chudenicích a na rozhledně Bolfánek zavřeno. Probíhá zimní údržba. Na rozhledně bude otevřeno mimořádně 1. 1. 2025 od 13 do 15 hodin. Děkujeme za pochopení
Přísný, ale spravedlivý chudenický rychtář Václav Levý,zvaný Racek, za jehož starostování roku 1858 postavena nová obecná škola, měl dnes svůj ouřední den. Ve velké senci při stole
plném papírů a knih měl hned ráno celý rychtářský ouřad pohromadě. Nechyběl tu ovšem obecní
policajt, ani ponocný, ba ani Václav Sedláček, zvaný prostě Valach.
"Gito," zvolal rychtář, a do sence vstoupila jeho manželka Markéta.
"Co tu zase dělá ten Valach?"
"Inu,Bože,zase nevíš? Má sedět v šatlavě nebo tady; aspoň mi tu něco pomůže."
"Valach, do háreštu! Řekl jsem : dva dni hárešt, a ty kutíš ve dvoře!"
"Ejnu, bože, to je ňákýho láteření," ozvala se paní rychtářová "tady je aspoň k něčemu dobrý, ale v šatlavě čas jenom prozahálí."
"Jsem tu já rychtářem nebo ty? Hleď si své kuchyně a chasa ať jde po svém!"
Po těch rázných slovech se vytratila paní Racková a Valach zalezl do prázdného prasečího chlívka na otep čisté slámy. To bylo příruční vězení pro místní malé přestupky; pro větší tresty a cizí trestance byla obecní šatlava v "policajtovně", odkudž právě dnes ráno propustil obecný policajt Šperl dva tuláky z Poleně a Tajanova. S rychtářskou důstojností sáhl Racek po "Obentrautově" příručce pro představené v obci, do níž na zadních prázdných listech zapisoval všechny tresty. Sem také dvěma čárkami zapsal hlášení ponocného Altmana "vše v pořádku!"
"A, híml, Gito!, zavolej mi sem toho Valacha!"
"No vidíš, jak je dobře, že tu je, kdepak běhat do šatlavy."
"Hloupé řeči, Valacha sem!"
Valach ještě žmoulal v ústech kus domácího chleba, když rychtář Racek přikazoval:
"No, dobře že jsi tady, a jak vidím po jídle! Pudeš hned s vozíkem na Bělejšov; píše pan správce Hušina, že tam na louce našli zmrzlého starého Žižku z Drslavic. S policajtem ho naložte, přikrejte a přivezte panu doktorovi. A to vám povídám, tu bělejšovskou císařovnu nehecujte, vyhněte se jí; nemá to v hlavě v pořádku. A co ty, Vašku, Pepík je doma? Píšou tu od okresu, že od té doby co přišel z Babor zpět, toulá se prý po okrese s tvým kolovrátkem. Máš proto kolovrátek i povolení vrátit; rozumíš?"
"Ejnu, jo!" vzdychl si Valach a s policajtem se vydali na Bělejšov.
Bělejšovský kolovrátkář Matěj Rejcha seděl se svou ženou Barborou u kamen v teskném rozjímání o zatoulané dceři Kateřině. Chudák Katy! Hluchá, bláznivá! Dnes je ženou papeže, zítra císařovnou, Panna Maria jí radí, aby se teď nevdávala, že se bude brzo vdávat za dva kněze - inu to je náboženské šílení, končil úvahy otec Matěj. Jeho žena Barka utřela poslední slzy a už zase šli do Řakomi vyžebrat nějaké živobytí.
Sotva vyšli před chalupu, bosa přiběhla divá Káča – císařovna.
"Juj, mama, mama ..." těžkopádně ze sebe vyrážela udýchaná dcera a ukazovala dolů na louky pod panským dvorem.
Tam celý houf lidí a dětí přihlížel, jak Valach s policajtem za dozoru správce Hušiny a s pomocí panských zaměstnanců dvorských na vozík nakládali zmrzlého starého Žižku z Drslavic.
"Kakraholte, mám to v rukávě," vzkřikl na děti policajt Šperl, a už z rukávu vytáhl krátkou rákosku, s níž v létě na městečku odháněl děti od rybníka. Děti se bleskurychle rozutekly a v divém útěku porazily i přispěchavší císařovnu. Smuteční nálada ustoupila rozpustilosti. Nahněvaná císařovna bez rozmyslu ihned buchla nejbližšího kluka do zad tak, že se válel v kyprém sněhu, a policajtovi dala takovou facku, že si držel hlavu a plival krev.
"Já ti dám, ty policajtská potvoro; víš co je to císařovna?" A teď se sypaly nadávky i na správce Hušinu, který, aby se vyhnul dalšímu skandálu, dal pokyn k rychlému rozchodu.
Valach ujížděl s vozíkem dolů do Chudenic, za ním v prudkém tempu utíkal policajt s císařovnou. Brzo dojeli do zámeckého dvora, kde je očekával dr. Kvapil i starosta Levý. Císařovna zle hubovala na Valacha i policajta, ale pan starosta vše utišil rázným zakročením. Zatím co dr. Kvapil konstatoval smrt starého Josefa Žižky z Drslavic, přišla i paní Racková a žádala slušné pohřbení Žižkovo, že prý vše sama zaplatí: rakev, zvonění i potřebné výlohy.
Císařovna velmi chválila paní starostovou slovy: "Vidíte, vy čumilové, ta má cit pro chudou pakáž, ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého," a sama kráčela s hrobářem Matějem Suchým za vozíkem až do márnice u sv. Anny, kam přišla potom i na Žižkův pohřeb - ale už v botách od paní rychtářky.
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |
![]() |